Dobrý den.
Na serveru došlo k velmi vážné havárii, při které byla poškozena i část uložených dat. Po technické stránce je již všechno v pořádku. Teď pracujeme na obnově aplikací a dat.
Protože Vám nechceme znemožnit přístup k důležitými informacím, zveřejňujeme je zatím ve velmi jednoduché podobě. Ne všechna data již ovšem prošla kontrolou a tak se může stát, že právě článek, který hledáte je poškozený nebo úplně chybí.
Omluvte proto vzhled stránek. Hana (Elaphe)
V těhotenství Vás čeká velká spousta vyšetření. Je toho opravdu hodně a máme si o čem povídat.
Pod tímto celkem odborným názvem se skrývá několik základních způsobů, jak může váš gynekolog zjistit, zda je s vaším miminkem všechno v pořádku. A protože nejsme server pro lékaře, podíváme se na tyto metody spíše z pohledu pacientky. S čím se tedy můžete v těhotenství setkat.
Vyšetření krve se v těhotenství může provádět z několika důvodů. Minimálně jednou Vám ale krev odeberou.
Kromě prvního vyšetření moči – těhotenského testu, který si můžete udělat doma, se v každé těhotenské poradně provádí test moči na přítomnost bílkoviny. Bílkovina v moči je totiž jedním z příznaků preeklampsie – tedy závažného onemocnění, které Vás může v těhotenství trápit. Do každé poradny tedy budete muset přinést skleničku ranní moči.Jednoduchým testem moči může lékař zjistit též přítomnost cukru v moči a tím i začínající těhotenskou cukrovku.
V každé poradně Vám také sestřička změří krevní tlak. I toto vyšetření souvisí s preeklampsií.
Kontrolu pohmatem provádí lékař jednak vaginálně a jednak přes břišní stěnu. V každé poradně může lékař pohmatem kontrolovat několik věcí:
Poloha dělohy a miminka - Zpočátku lékař kontroluje jen postavení dělohy (jestli není zakloněná) a zda její velikost odpovídá týdnu těhotenství. V pozdějších měsících může kontrolovat i tvrdost dělohy, polohu miminka (zda už sestupuje, jak je otočené apod.).
Kontrola čípku - Děložní čípek – jeho tvar a poloha mohou být známkou blížícího se porodu. V každé poradně lékař zkontroluje jeho konzistenci, jeho směr, naléhající část, případné zkrácení čípku či rozšíření jeho hrdla. Výsledek tohoto vyšetření Vám kromě dalších věcí zapíše do těhotenské průkazky jako Cervix skóre. Hodně dlouho tam budete mít pouze nulu – teprve, jak se blíží porod, začne se toto číslo zvětšovat.
Otoky končetin - V pozdějších měsících může lékař pohmatem na kotnících zkontrolovat, zda Vám neotékají končetiny (i to je příznakem preeklampsie).
Vyšetření ultrazvukem je jeden ze způsobů, jak se může lékař opravdu podívat, jak se miminku daří bez toho, aby nějak narušil jeho prostředí. Podle stupně těhotenství se provádí buď vaginálně, nebo přes břišní stěnu (když už je děloha dostatečně velká)
První ultrazvukové vyšetření se provádí na začátku těhotenství – k potvrzení těhotenství a potvrzení srdeční akce plodu, někdy se posouvá až na 12. týden, kdy už je možno i z tohoto ultrazvuku určit riziko vývojových vad.
Druhé ultrazvukové vyšetření se provádí kolem 20 týdne. Jde o genetický ultrazvuk, který pomáhá určit, zda jsou všechny orgány na svém místě a správně vyvinuté. Velmi často jde již při tomto ultrazvuku určit pohlaví miminka.
Třetí vyšetření se provádí kolem 32. týdne. Hodnotí se velikost, tvar a uložení vnitřních orgánů, stav a uložení placenty a množství plodové vody. Lékaři mohou podle toho snadno určit, jak se miminku daří.
Toto vyšetření je dalším z bezpečných způsobů, jak zjistit, jak se miminku daří. Na břicho Vám připevní dva elastické pásy, pod které zasunou sondy. Jedna z nich měří kontrakce a druhá tep miminka. Trvá asi 20 minut. Toto vyšetření se provádí přibližně od 30. týdne pravidelně – zpočátku po 14. dnech a s blížícím se porodem se frekvence zvyšuje. Poslední budete pravděpodobně absolvovat (i několikrát) během porodu. Je to totiž nejjednodušší způsob, jak zjistit, že má miminko dostatek kyslíku a nic mu nehrozí.
Amniocentéza – tedy odběr plodové vody se neprovádí u každého těhotenství, ale pouze po dohodě s budoucí maminkou v případě, že je zvýšené riziko Downova syndromu. Plodová voda se odebírá pří podezření na genetické vady (zjištěné například při genetickém biochemickém screeningu) – obsahuje totiž odumřelé buňky z pokožky miminka a z těch lze v laboratoři zjistit mnoho informací. Lze ji provádět od 15. týdne těhotenství.
Všech vyšetřovacích metod jsme se dotkli velmi letmo (i tak je toho velká spousta) – některým z nich se budeme věnovat podrobněji v samostatných článcích.